Co je CentrumDeti.cz

Jsme občanské sdružení, které si klade za hlavní cíl navázat v tradici letních dětských táborů centrumdeti.cz a každoročně pořádat akce pro děti.

Kdo jsme

Centrum dětí se specializuje na dětskou rekreaci a pořádá každoročně letní dětské tábory, ze kterých se všichni vrací plni vzpomínek na kamarády, nové hry a na spoustu legrace, ale především na bezvadný kolektiv. Jsme parta mladých lidí, kteří se přes léto věnují pořádání dětského tábora. Máme chuť stále dokola prožívat táborová dobrodružství a užívat si prima chvil v kolektivu kamarádů. Mnoho z nás si na tomto táboře našlo partu přátel a dodnes jezdíme společně kromě táborů i na mimotáborové akce. Tábor je stále do jisté míry rodinného typu, ačkoliv je ve větším počtu účastníků. Na táboře si můžeme vyzkoušet své nápady na nové hry, pořádně „rozjet“ novou aparaturu na diskotéky, anebo si prostě jen užívat léta. Holky se rády postarají o menší děti, kluci naopak připraví hry v lese nebo stezku odvahy. Už jsme toho spoustu zažili. Stavěli jsme tee-pee, spali jsme nespočetněkrát pod širákem, mokli jsme na celodenním výletu a dováděli jsme v proudech bahna, které vyplavila bouřka přímo z lesa nad táborem. Každým rokem poznáváme nové a nové lidi se společným zájmem. Pokud máš i ty chuť vyřádit se v létě a pomoci nám s něčím zajímavým, pokud ovládáš něco, co zaujme, anebo prostě máš jen zájem se přidat – písni. Práce je vždy dost a vhodní jsou lidé do nepohody, lidé co rozumí přírodě a technice a lidé kteří umí vymyslet super hru. Bohužel zde musím uvést, že na táboře to už bývá spíš jen zábava - nejvíc práce s organizací je před začátkem tábora. Je třeba si vše připravit, rozmyslet a zajistit potřebné i nezbytné. Čím blíže je termín tábora, tím více věcí hoří – zde se nejlépe projeví správný táborník!

Okénko do historie našeho tábora

Z mého pohledu vše začalo před 18 lety, v roce 1992. Tehdy jsem byl vyslán na tábor s koňmi, ačkoliv mi koně nic moc neříkali. Jel jsem asi jako doprovod mé mladší sestry. I přes nezájem o koně jsem si tábor užil, byl prima připraven a našel jsem si tam pár kamarádů, které si pamatuji dodnes. Tehdy byl na táboře hlavním vedoucím mladý kluk – Roman. Tábor ho bavil a po jisté neshodě s tehdejším organizátorem se rozhodl, že další rok tábor uspořádá pod svým jménem. Vyhne se tak zbytečným trápením. Jak se rozhodl, tak také udělal. Tábor byl na jiném místě a byl stejně dobrý, možná i lepší než ten předchozí. Jak čas plynul, tento tábor, tehdy pod jménem „Bobr“, se stal tradicí a pro mě doslova neodmyslitelnou částí mého života. V této době jsem na táboře potkal kamaráda Kubu. Měli jsme oba společný zájem v technice a, co se ukázalo později, ve fotografování a pořádání letního dětského tábora. S Jakubem jsme pomalu dorůstali do věku 15 let a na táborech jsme měli VIP funkci praktikantů. Pamatuji si, jak jsem po této funkci vždy toužil. Najednou prásk – jsem praktikant, ta zodpovědnost! Dostal jsem nelehký úkol – narychlo jsme na táboře museli ladit a promýšlet celotáborovou hru. Tenkrát to byl rok velkých změn a problémů. Nasmlouvaný kemp nedostál svým slibům a po průběhu prvního turnusu se ukázalo, že tam další běhy nepůjde udělat. Roman situaci řešil rázně – zajistil během chvíle kemp náhradní – zde jsem se právě dostal do zmíněné funkce praktikanta. Vše bylo narychlo, tento rok byl opravdu velká zkouška. Nakonec, zdá se, i na tento rok s radostí vzpomínám. Bohužel toto byla rána, která Romana zviklala tak, že začal pomýšlet na konec naší táborové tradice. Snad jen díky lidem z jeho okolí a asi i mě a Kubovi Roman neskončil. Jeden rok proběhl tábor zcela bez koní. Následující roky za mojí a Kubovi pomoci běžel tábor ještě dál, tentokrát se již bavíme o kempu U Můstku v Podolí, který si jistě mnoho z Vás pamatuje. Roman mezitím naplno rozjel vlastní rodinu, narodily se mu dvě holčičky a změnily se mu životní priority. Rodina pomalu vytlačila táborová dobrodružství, začal aktivně sportovat a tábor přenechal mě a Kubovi. Nadále jsme pokračovali v tradici, snažili jsme se rok co rok připravovat nové hry, pořizovali jsme vybavení na diskotéky a zajišťovali jsme koně na ježdění. Zde musím zmínit Báru a Jirku – lidi, jimž vděčíme za 4 roky trpělivého starání se o koníky, na kterých jsme vždy jezdili. Snažili jsme se s Kubou tábor vylepšit, zajistit nová zaměření. Vznikl tak intenzivní jezdecký kurz a dále i taneční tábor. Po 5 letech ježdění do kempu U Můstku zde vládla naprosto senzační rodinná atmosféra. Nic nebylo nemožné a náš vztah s personálem byl opravdu na osobní kamarádské úrovni. Kemp byl super a zachránil nás v době, kdy jsme sháněli nové prostory. Bohužel potřeboval údržbu a více péče. Majitel kempu však neměl zájem do kempu investovat, a tak i přes maximální snahu pana správce i naší strany, jsme nakonec museli přistoupit k zvážení možnosti změny kempu. V té době se mi do ruky dostala nabídka kempu nového. Byl to Hrachov. Kemp byl aktuálně odkoupen novým majitelem, který do něj investoval spoustu peněz, práce a času. Je po rozsáhlé rekonstrukci, působí čistě, uklizeně a harmonicky. Je vidět, že se o něj někdo stará. Má perfektní vybavenost po sportovní stránce a okolní příroda je ideální pro pobyt s dětmi. Personál je taktéž příjemný - a senzačně zde vaří.

V roce 2009 jsme založili občanské sdružení CentrumDeti.cz, které je teď naší novou právní formou. Nabízí nám nové možnosti a motivuje nás v podnikání nových a nových akcí a realizaci nápadů.

Kdo za centrem dětí stojí?

V současnosti se vše točí okolo mě (Jardy) a okolo Kuby. Nedílnou součástí je i Jarda Kučera, kterému vděčíme za drtivou část všech fotek z tábora. Je naším dvorním fotografem a spoluzakladatelem našeho sdružení. Další podstatnou součástí a naší velkou oporou je i Gábina, se kterou spolupracujeme na pořádání tanečního soustředění. Náš team je samozřejmě širší - zahrnuje taneční lektory, zdravotníky, vedoucí, praktikanty, řidiče autobusů a další. Nejlépe se s námi ve stručnosti seznámíte při projití záložky na stránkách „Vedoucí“.

Čím se lišíme od ostatních organizací podobného typu?

Domnívám se, že naše jedinečnost je zejména v mladém a akčním přístupu. Vše, co někde vidíme a zaujme nás, se snažíme na táboře realizovat. Naše vzdělání a zájmy jsou přitom technického typu a díky tomu můžeme nabídnout například stezku odvahy plnou speciálních efektů, dýmu a tajemných zvuků. Podobné to je při pořádání diskoték, na které klademe vždy velký důraz. Nejde přeci tancovat na hudbu, kterou člověk pořádně neslyší! Hudba musí člověka rozhýbat, hudba musí znít – a to je přesně to, na co se u nás můžete těšit. Máme rádi adrenalin a nezvyklé aktivity a rok co rok opakujeme na našich táborech adrenalinové překvapení. Sjezd na laně, slaňování a plno jiných podobných aktivit.

Naše vize

Představa o budoucnosti dost ovlivňuje, zda je právě před táborem, anebo po táboře. Zpravidla před táborem plánujeme o mnoho víc a máme o mnoho větší ambice a nápady. Padl už i návrh koupit vlastní táborovou základnu a pořádat zde zcela vlastní akce. Z dostupnějších cílů se jedná zejména o zajištění akcí, které by děti nadchly. Jmenovitě to je třeba projížďka Hummerem pro děti, mít na táboře helikoptéru, horkovzdušný balón. Naopak z těch splněných přání podobného typu to jsou čtyřkolky (byly super a určitě ne naposledy), výstup po umělé horolezecké stěně, zahrát si paintball, lanové centrum v lese a sjezdy na laně, u kterých se jedná skoro o tradici.