608 809 040
info@centrumdeti.cz
PŘIHLÁŠKA NA TÁBOR
Co je CentrumDeti.cz
Jsme spolek, jehož tradice sahá až do roku 1992, pod názvem CentrumDeti.cz působíme od roku 2003. Náš cíl se nemění – pořádáme tábory, které si děti opravdu užijí.
Společná vedoucovská fotka, Hrachov 2019
Kdo jsme
CentrumDeti.cz pořádá každoročně mnoho dětských táborů. Máme chuť stále dokola prožívat táborová dobrodružství a užívat si prima chvíle v kolektivu kamarádů. Mnoho z nás si na tomto táboře našlo partu přátel a dodnes jezdíme společně kromě táborů i na mimotáborové akce. Tábor je stále do jisté míry rodinného typu, ačkoliv se koná ve větším počtu účastníků. Na táboře si můžeme vyzkoušet své nápady na nové hry, pořádně „rozjet“ novou aparaturu na diskotéky, anebo si prostě jen užívat léta. Zažili jsme toho už spoustu. Stavěli jsme tee-pee, spali jsme nespočetněkrát pod širákem, mokli jsme na celodenním výletu, dováděli jsme v proudech bahna, které vyplavila bouřka přímo z lesa nad táborem. Každým rokem poznáváme nové a nové lidi se společným zájmem.
Promovideo z roku 2012, podívejte se na lehkou ochutnávku ze všech našich zaměření
Naše vize
Naši představu o budocnosti vždy ovlivňuje to, co se dětem i nám na posledním táboře líbilo. Snažíme se stavět tábory tak, aby se v nich našel opravdu každý, aby si všichni tábor užili, našli si nové kamarády, a také se třeba něco nového naučili. Na každý tábor se snažíme zavést nějakou novou netradiční aktivitu – dnes si už vlastně tradičně děto mohou vyzkoušet jízdu an čtyřkolkách, let větroněm, nebo třeba paintball.
Čím se lišíme od ostatních organizací podobného typu?
Naše jedinečnost spočívá především v mladém a akčním přístupu. Vždy se snažíme realizovat něco nového. Kombinujeme technické dovednosti s přátelským přístupem k dětem. Díky tomu dokážeme uspořádat tábory s jedinečným zaměřením, které se jinde nevidí. Příkladem může být náš hudební tábor, nebo nově zavedený filmový tábor.
Kdo za naším sdružením stojí?
Náš tým nyní přesahuje počet 25 lidí. V této sestavě jsme schopni zajistit vysokou kvalitu tábory jakéhokoliv zaměření. Často se také snažíme uspořádat nové zaměření, aby se naši svěřenci opravu nenudili.
Okénko do historie – CentrumDeti pohledem jednoho ze zakladatelů Jaroslava Syrového
Z mého pohledu vše začalo před 18 lety, v roce 1992. Tehdy jsem byl vyslán na tábor s koňmi, ačkoliv mi koně nic moc neříkali. Jel jsem asi jako doprovod mé mladší sestry. I přes nezájem o koně jsem si tábor užil, byl prima připraven a našel jsem si tam pár kamarádů, které si pamatuji dodnes. Tehdy byl na táboře hlavním vedoucím mladý kluk – Roman. Tábor ho bavil a po jisté neshodě s tehdejším organizátorem se rozhodl, že další rok tábor uspořádá pod svým jménem. Vyhne se tak zbytečným trápením. Jak se rozhodl, tak také udělal. Tábor byl na jiném místě a byl stejně dobrý, možná i lepší než ten předchozí. Jak čas plynul, tento tábor, tehdy pod jménem „Bobr“, se stal tradicí a pro mě doslova neodmyslitelnou částí mého života. V této době jsem na táboře potkal kamaráda Kubu. Měli jsme oba společný zájem v technice a, co se ukázalo později, ve fotografování a pořádání letního dětského tábora. S Jakubem jsme pomalu dorůstali do věku 15 let a na táborech jsme měli VIP funkci praktikantů. Pamatuji si, jak jsem po této funkci vždy toužil. Najednou prásk – jsem praktikant, ta zodpovědnost! Dostal jsem nelehký úkol – narychlo jsme na táboře museli ladit a promýšlet celotáborovou hru. Tenkrát to byl rok velkých změn a problémů. Nasmlouvaný kemp nedostál svým slibům a po průběhu prvního turnusu se ukázalo, že tam další běhy nepůjde udělat. Roman situaci řešil rázně – zajistil během chvíle kemp náhradní – zde jsem se právě dostal do zmíněné funkce praktikanta. Vše bylo narychlo, tento rok byl opravdu velká zkouška.
Nakonec, zdá se, i na tento rok s radostí vzpomínám. Bohužel toto byla rána, která Romana zviklala tak, že začal pomýšlet na konec naší táborové tradice. Snad jen díky lidem z jeho okolí a asi i mě a Kubovi Roman neskončil. Jeden rok proběhl tábor zcela bez koní. Následující roky za mojí a Kubovi pomoci běžel tábor ještě dál, tentokrát se již bavíme o kempu U Můstku v Podolí, který si jistě mnoho z Vás pamatuje. Roman mezitím naplno rozjel vlastní rodinu, narodily se mu dvě holčičky a změnily se mu životní priority. Rodina pomalu vytlačila táborová dobrodružství, začal aktivně sportovat a tábor přenechal mě a Kubovi. Nadále jsme pokračovali v tradici, snažili jsme se rok co rok připravovat nové hry, pořizovali jsme vybavení na diskotéky a zajišťovali jsme koně na ježdění. Zde musím zmínit Báru a Jirku – lidi, jimž vděčíme za 4 roky trpělivého starání se o koníky, na kterých jsme vždy jezdili. Snažili jsme se s Kubou tábor vylepšit, zajistit nová zaměření. Vznikl tak intenzivní jezdecký kurz a dále i taneční tábor. Po 5 letech ježdění do kempu U Můstku zde vládla naprosto senzační rodinná atmosféra. Nic nebylo nemožné a náš vztah s personálem byl opravdu na osobní kamarádské úrovni. Kemp byl super a zachránil nás v době, kdy jsme sháněli nové prostory. Bohužel potřeboval údržbu a více péče. Majitel kempu však neměl zájem do kempu investovat, a tak i přes maximální snahu pana správce i naší strany, jsme nakonec museli přistoupit k zvážení možnosti změny kempu. V té době se mi do ruky dostala nabídka kempu nového. Byl to Hrachov. Kemp byl aktuálně odkoupen novým majitelem, který do něj investoval spoustu peněz, práce a času. Je po rozsáhlé rekonstrukci, působí čistě, uklizeně a harmonicky. Je vidět, že se o něj někdo stará. Má perfektní vybavenost po sportovní stránce a okolní příroda je ideální pro pobyt s dětmi. Personál je taktéž příjemný - a senzačně zde vaří.
